MŮJ KOŠÍK
Můj košík je prázdný

TV, TV-SAT

Trochu teorie

Přenos dat pomocí sítí kabelové televize
Kabelová síť je systém přijímající a distribuující RF signály převážně uvnitř nájemních domů. Hranice mezi komunitním anténním systémem a sítí kabelové televize může být stanovena mnoha různými způsoby, např. v Polsku je kabelová síť definována jako RF instalace umístěna ve více než jedné budově a mající více než 250 vývodek.
Cable TV was primarily planned to be signal installation allowing distribution of large (above 60) number of programs to large or very large group of subscribers. Currently, thanks to common use of HFC (Hybrid Fiber Coaxial) networks, it is possible to create networks serving tens of thousands of subscribers. In the beginning there were used the same channels as for terrestrial television only. To keep up with customers' demands for new channels, there have been utilized frequencies between the bands of terrestrial TV - so called cable channels - marked S.
Přenosové schopnosti kabelové televize
V Polsku se používá 8 MHz rastr v D/K standardu, s PAL systémem barev. SECAM systém je také přípustné pro původní SECAM vysílání (např. některé satelitní francouzské nebo ruské kanály). Pro stereo programy se používá digitální Nicam Stereo systém, avšak mnoho kabelových sítí také distrivuuje některé programy v A2 analogovém stereu.
Celková kapacita takového systému je 99 kanálů, avšak kanály 1-5 se současně pro pro distribuci televizních programů nepoužívají. Zbytek - 94 kanálů
Starší sítě obvykle používají pouze podmnožinu dostupných kanálů, což zachycuje níže uvedená tabulka:
Tabulka č.1. Frekvenční pásma typicky používaná v anténních komunitních systémech a sítích kabelové televize v Polsku

Rozsah

Frekvenční pásmo [MHz]

Symboly kanálu

Staré sítě

Nové sítě

FM (CCIR)

87.5 - 108.0

FM

Vždy

Vždy

Nižší speciální pásmo

110 - 174

S01 -S08

Často

Vždy

VHF III

174 - 230

K06 -K12

Vždy

Vždy

Vyšší speciální pásmo

230 - 302

S09 - S17

Často

Vždy

Hyper pásmo

302 - 470

S18 -S38

Málokdy

Téměř vždy

UHF IV (nižší UHF)

470 - 606

K21 - K37

Vždy

Vždy

UHF V (vyšší UHF)

606 - 862

K38 - K69

Často

Téměř vždy


Detailní seznam frekvencí televizních kanálů můžete nalézt zde.
Přenos dat k odběrateli.
Obvykle se používá pouze 60 kanálů pro přenos televizního vysílání. Za předpokladu, že, z důvodu možných distorzí, jsou zanechány volné kanály pro pozemní vysílače (obvykle 8) a 4 kanály pro modulátory (např. videorekordérů), je 22 kanálů stále dostupných pro přenos dat. V praxi se tento počet dále snižuje, protože některé kanály musí být vynechány kvůli distorzím způsobeným dalšími vysílači atd., takže skutečný počet je přibližně 10.
Tyto kanály lze používat pro vysílání digitálních dat k odběratelům (dopředný směr). Díky vysoké kvalitě kabelového přenosu (vysoký S/N poměr, dokonce včetně některých specifických distorzí v kabelových sítích), zvláště ve směru k odběratelům, je možné používat komplexní víceúrovňové modulace. Takové modulace zajišťují rychlý přenos v rámci malé šířky pásma, tj. vysoká účinnost.
Klasickými příklady jsou 16QAM a 64QAM modulace. V praxi se používají pouze pro vysílané kanály, protože vyžaduje relativně vysoký poměr signálu k šumu. Výhodou tohoto druhu modulace je vysoká kapacita kanálu, rovnající se 4 b/Hz/s pro 16QAM, a 6 b/Hz/s pro 64QAM.
---+++Reverzní přenos
Samozřejmě uživatelé musí mít možnost reverzního přenosu do hlavní stanice. Následkem použití distribučních zesilovačů je jedinou možností dělení kmitočtu, tj. dopředný přenos se provádí v rozsahu televizních kanálů a reverzní přenos - v 5-65 MHz rozsahu. Kvůli specifice tohoto druhu přenosu se vyžaduje použití modulací odolných vůči interferencím.
Pro tento účel se obvykle používají BPSK a QPSK modulace. Jejich hlavními výhodami jsou vysoká odolnost vůči distorzím a jednoduchost modulátorů a demodulátorů. Toto jsou nejjednodušší fázové modulace, s binárním fázově posunutým klíčováním a kvadraturním fázově posunutým klíčováním. Kapacita kanálu se rovná 1 b/Hz/s pro BPSK a 2 b/Hz/s pro QPSK.
Výběr pásma pro zpětný kanál.
Dříve jsme zmiňovali, že pro reverzní přenos v kabelových sítích byly vybrány kmitočty ležící pod dopředným pásmem, tj. 5-65 MHz rozsah. Vyplatí se zkusit porozumět proč.
Existují dvě možné varianty, buď používající pásmo ležící pod nejnižším televizním kanálem, nebo nad nejvyšším kanálem. Kmitočty nad 862 MHz jsou méně náchylné na vnější interference, jelikož je tento rozsah předmětem předpisů a vysílače mají omezený výstupní výkon.
Avšak distribuce takto vysoko frekvenčních signálů v sítích kabelové televize naráží na různé problémy, spojené se zvýšením kabelového zeslabení a snížením stínící účinnosti. Navíc, vyšší frekvence, větší potíže s vytvářením filtrů s příkře nakloněnými okraji frekvenčních charakteristik.
Naproti tomu, pásmo pod 65 MHz je nejběžněji používané frekvenční pásmo, tudíž je prostředí plné interferencí. Je narušováno CB transceivery, přístroji pro domácnost, zapalovacími sousavami automobilů, regulačními zařízeními osvětlení, počítači atd. Avšak základní výhodou tohoto pásma pro kabelové aplikace je nízké zeslabení kabelů a možnost vytváření účinných filtrů. Kromě toho, je snazší vestavět aktivní zařízení pracující do nižších frekvenčních pásem.
Na úplném začátku, vyšší frekvence zpětného kanálu byla 30 MHz, pro vyhnutí se jakýmkoli možnostem rušení s nejnižším televizním kanálem začínajícím na 47 MHz. Později, od té doby, co se nižší kanály již více nepoužívaly, bylo pásmo rozšířeno.

Pásma dopředných a zpětných kanálů

Zpětný kanál

Šířka pásma

Dopředné kanály

Poznámky

5-30 MHz

25 MHz

47-862 MHz

47 MHz – nejnižší kmitočet CH2 (rastr B)

5-45 MHz

40 MHz

55-862 MHz

 

5-55 MHz

50 MHz

65-862 MHz

65.5 MHz – nejnižší kmitočet FM-OIRT pásma

5-65 MHz

60 MHz

85-862 MHz

87.5 MHz – nejnižší kmitočet FM pásma (CCIR)

Šířka pásma zpětného kanálu se mění od 25 do 60 MHz, avšak měli bychom si pamatovat, že její část je využitelná díky příliš vysokým úrovním rušení.
Propustnost zpětného kanálu.
Nyní zkusíme vypočítat propustnost zpětného kanálu. Přenosová rychlost závisí na dostupné šířce pásma a pectral efficiency použité modulace.
Rb=B*n
Kde:
Rb - přenosová rychlost v bps (bitech za sekundu)
B - šířka pásma v Hz
n - spektrální výkonnost v bps/Hz, znázorňující počet bitů, které mohou být kódovány pomocí jedné změny nosiče; n popisuje kapacitu použité modulace (je omezena poměrem celkového výkonu signálu k šířce pásma a celkového výkonu šumu k šířce pásma).
Přenosová rychlost je úměrná k dostupné šířce pásma a kapacitě kanálu.
Komplexnější modulace, vyšší hodnota n, dosahující dokonce až 10 pro 1024QAM modulaci.

modulace

n (reálná hodnota)

η (teoretická)

4QAM

1.7

2

2FSK

0.8

1

BPSK

0.8

1

QPSK

1.9

2

8PSK

2.6

3

16PSK

2.9

4

BPSK=2PSK, QPSK=4PSK, 4QAM=4PSK, 4QAM=4PSK
Zdá se, že je lepší použít modulace s větší
modulationQPSK4QAM16QAM64QAM
BER

C/N [dB]

10-39.610.317.022.9
10-613.513.820.626.7
10-915.515.722.628.7
10-1217.116.923.330.1
Vliv C/N parametru na výběr modulace.
Problémem není dosáhnout poměru signálu k šumu lepšího než 40dB u dopředného kanálu, takže jsou obvykle vybírány víceúrovňové modulace např. 16QAM nebo 64QAM, které mají lepší přenosové charakteristiky než PSK. Vyplatí se si zapamatovat, že M-QAM (kvadraturní AM) modulace jsou totožné s M-APK (rozkmit fázového klíčování).
Situace u zpětného kanálu je mnohem horší - poměr signálu k šumu je obvykle menší, a proměnlivý v rámci pásma. V tomto případě, musí být zvoleny modulace disponující vysokou odolností vůči distorzím - obvykle QPSK, občas BPSK.
V této fázi již můžeme stanovit propustnost zpětného kanálu. Předpokládáme, že je šířka pásma jediného kanálu 4 MHz (typická hodnota) a použijeme QPSK modulaci.
Rb=B*n=4MHz*2b/s/Hz
Rb=4MHz*2b/s/Hz=8Mbps
Pro zpětný kanál můžeme použít několik takových kanálů, např. pět, takže může celková přístupná propustnost dosáhnout 40Mbps.
Taktéž můžeme stanovit propustnost dopředného kanálu. Předpokládejme, že je šířka pásma jediného kanálu 6 MHz (oprava na některém kraji) a použijeme 64QAM modulaci.
Rb=B*n=6MHz*6b/s/Hz
Rb=6MHz*6b/s/Hz=36Mbps
Použitím několika kanálů např. šesti, získáme maximální propustnost 216 Mbps - skutečně vysokorychlostní síť přenosu dat. Navíc díky použití několika kanálů, získáme zvýšenou spolehlivost systému. Různé druhy modulace u zpětných a dopředných kanálů způsobují rozdíly v přenosové rychlosti, avšak se dobře vyrovnávají s provozním proudem - odběratelé za normálních podmínek přijímají mnohem více informací než odesílají - nesouměrnost přenosu pro typického uživatele není významná.
Šířka pásma zpětného kanálu.
Celková šířka pásma zpětného kanálu závisí na požadované kapacitě kanálu a druhu modulace (což je spojeno s odpovídajícím vybavením hlavní stanice a vybavením používaným odběrateli). Jak jsme již zmiňovali dříve, komplikovanější modulace jsou u tohoto kanálu vůbec nepřichází v úvahu, tedy i přirozená tendence využití celého dostupného pásma.
Zdrojem problémů je rušení, jak vnější, tak vytvářené v rámci sítě.


Může být definován parametr charakterizující dostupnost zpětného kanálu. Říká, kolik procent z šířky zpětného (opačného) kanálu může být využito pro přenos dat. Měli bychom si být vědomi toho, že se v různých částech sítě může měnit. V praxi se ukázalo, že dostupnost zpětného kanálu je pouze částí jeho šířky. Je nezbytné změřit dostupnost kanálu, nebo alespoň odhadnout pásma, která nejsou dostupná kvůli rušivým signálům. Toto měření by mělo být prováděno pomocí spektrálního analyzátoru schopného provozu v rozsahu zpětného kanálu.
Příklad spektra zpětného kanálu
Znalost spektrálního složení rušivých signálů a jejich úrovní, stejně tak jako dostupného poměru signálu k šumu, nám umožňuje zvolit odpovídající dílčí rozsahy zajišťující řádný přenos dat, s požadovanou BER úrovní.
Prakticky nejsilnější rušení se vyskytují v pásmech používaných krátkovlným rádiovým spojením, na 27 MHz pásmu a okolo 50 MHz, na nejnižších frekvencích, a na mezifrekvencích rádiových a televizních přijímačů. Jejich uspořádání je nepravidelné, což podporuje použití značně úzkých "elementárních" kanálů. Úzké kanály mohou být vestavěné mezi interferující spektrální čáry.
Bohužel cena, kterou zaplatíme se komplikuje se zvýšováním počtu kabelových modemů v hlavní stanici. Pokud chceme dosáhnout stejné šířky pásma, musíme vyrovnat úzká elementární pásma pomocí zvýšeného počtu přenosových kanálů. To vyžaduje další modemy v hlavní stanici a zvyšuje celkové náklady na vybavení.
Používají se různé šířky pásem:

Společnost

Název

Šířka pásma [MHz]

Propustnost [Mb/s]

Druh modulace

NetGame

NeMo

2.5 /2.6

1.8/5.12

QPSK

Cisco System

MC11

0.2 - 3.2

5/10

QPSK/16QAM

Nortel Networks

LANcity

6

10

 

Phasecom

SpeedDemon

1.66

2.5

QPSK

Šířka pásma vysílaného kanálu
Bandwidth of the broadcast channel cannot be wider than width of television channel. In D/K system it is equal to 8 MHz. The most common bandwidth in cable modems is equal to 6 MHz. One of reasons is compatibility with NTSC standard used in the US and other countries, with 6 MHz channel bandwidth.
Možnost použití širokého vysílaného kanálu vyplývá z lepších přenosových parametrů ve srovnání se zpětným kanálem. Vysílaný kanál je obvykle umístěn v UHF pásmu, kde je počet a rozkmity vnějších interferencí menší. Navíc, v tomto pásmu je výrazně nižší úroveň vnitřního rušení.
Velký C/N poměr, alespoň 43 dB, umožňuje používat víceúrovňové modulace zajišťující vyšší přenosové rychlosti. Je možné dosáhnout rychlosti 10-40 Mbps pro jeden vysílaný kanál.

Společnost

Název

Šířka pásma [MHz]

Propustnost [Mbps]

Druh modulace

NetGame

NeMo

6

10

QPSK

Cisco System

MC11

6

27/40

64QAM/256QAM

Nortel Networks

LANcity

6

10

QPSK

Phasecom

SpeedDemon

6

31

64QAM

Interference způsobené silnými signály z kabelových modemů.
Kabelové modemy, jak ty pracující v hlavních stanicích, taky instalované v bydlištích odběratelů mají vysoké výstupní úrovně. Typickými hodnotami jsou 120 dBuV. Pro vysílané kanály to obvykle není problém (jiné signály distribuované v síti mají srovnatelné úrovně), avšak lokálně vložený zpětný signál může zasahovat do některých televizních kanálů v lokálních televizních vysíláních.
Riziko rušení způsobených kabelových modemem
Kvůli omezené separaci mezi výstupy klasického rozbočovače (obvykle 25dB), na vstupu televizoru nebo stereo zařízení je silný signál z kabelového modemu. Za předpokladu, že je výstupní úroveň modemu 120dBuV, na vstupu přijímače je signál od 5-65 MHz pásma při 95 dBuV. Tak vysoký signál může způsobit silné intermodulační účinky. Tento problém lze řešit pomocí:
  • filtrů blokujících pásmo zpětného kanálu,
  • rozbočovačů / multimediálních vývodek se zvýšenou separací mezi R, TV a D (přenos dat) výstupy.
Interference vytvářené pasivními prvky sítě.
Dalším problémem je nelinearita pasivních součástí. V první řadě se to týká síťových uzlů, které ve jednosměrové síti pracují na úrovních nepřesahujících 100 dBuV. Avšak v obousměrných sítích úrovně ve zpětném kanálu podstatně přesahují 100 dBuV.
Některé pasivní prvky jsou vystavěny pomocí použití feritových jáder, které se mohou stát nelineárními, když úrovně nejsou příliš vysoké. Nelineární charakteristiky jsou důvodem pro nelineární distorze a vytváření produktů, které mohou rušit užitečné pásmo. Protiopatřením je snížení těchto účinků pomocí speciálně navržených odbočovačů nereagujících na vysoké úrovně signálu.
Dalším zdrojem nelineárních distorzí jsou špatná spojení (ne-ohmické kontakty), způsobená zoxidovanými povrchy, vlhkými kabely a konektory. Vytvářejí parazitní diody, které deformují signály a vytvářejí nelineární distorze. Pro odstranění těchto nežádoucích účinků by měl projektant zvolit renomované komponenty, a instalátor by měl provádět práci v souladu s nejlepšími standardy, včetně ochrany proti prosakování vody a vlhkosti
Použité kabely by měly být plněné gelem, aby se tak předešlo pronikání vody/vlhkosti v případě poškozeného vnějšího pláště. Další komponenty použité v síti by měly být navrženy pro provoz v systémech se zpětným kanálem (vysoké úrovně signálu).
Filtry, diplexory a vývodky.
Použití filtrů, diplexorů a multimediálních vývodek umožňuje předcházet přebuzení televizorů silným výstupním signálem kabelového modemu (zpětný kanál).
Horní propusty, které silně zeslabují pásmo zpětného kanálu, by měly být používány na vstupu přijímače, který je připojen ke kabelové síti společně s kabelovým modemem. Navíc je potřeba seskupit odběratele - ti, kteří mají modem by měli být připojeni k větvi, která je přímo připojena ke stavební síti, a zbytek - by měl být připojen ke stavební síti prostřednictvím horního propustu.
Seskupování odběratelů
Potlačené pásmo je obvykle 5-65 MHz (vrchní hodnota závisí na zvoleném pásmmu zpětného kanálu), a pásmo propustnosti je 87-862 MHz. Minimální zeslabení hraničního kmitočtu by mělo být > 40dB, vlnění propustného pásma menší než 1-2 dB.
Ztráta odrazem v pásmu propustnosti (vstup a výstup) by měla být 16.5 +/- 1.5 dB/oktávu. Stojí za to si povšimnout, že existují další, dražší dostupné filtry, zajišťující také vyrovnávání v potlačeném pásmu.
Pro odběratele, kteří nepoužívají kabelový modem, namísto horních propustů připojených před koncovou vývodkou, mohou být použity vývodky s vestavěnými filtry. Obojí systém zjednodušuje a ochraňuje síť proti interferencím (pocházejícím z televizních vysílání).
Vývodky s horním propustem v televizním obvodu a pásmovým propustem v FM obvodu.
Existují vývodky ve dvou verzích: s rozbočovačem nebo s odbočovačem; někdy jsou bez pásmového filtru v FM obvodu - v tomto případě oba výstupy (zdířky) prochází celým 87-862 MHz pásmem.
Odběratelé, kteří mají modem, používají "multimediální" zdířky nebo zdířky pro "přenos dat". Mají tři výstupy (zdířky): dva pro jednosměrný přenos (R/FM a TV), a jeden pro obousměrný přenos (D) - pro připojení kabelového modemu.
Základní parametry zahrnují izolaci mezi výstupy R nebo TV a D, a zeslabení interferencí vytvořených televizním tunerem. Obvod pro přenos dat by měl mít nízké zeslabení, v obou směrech.

Mělo by být zaznamenáno, že použití rozbočovačů v FM/TV obvodu způsobuje, že zeslabení TV a R výstupů je stejné a obě zdířky poskytují celé 87-862 MHz pásmo. Aplikace 87-108 MHz filtru propustného pásma zlepšuje podmínky FM příjmu. Někdy je R (FM) výstup připojen prostřednictvím odbočovače, s 8-10 dB zeslabením.
Vnitřní schémata multimediálních zdířek s rozbočovačem a odbočovačem.
V případě multimediálních zdířek je modem připojen prostřednictvím odbočovače s 10 dB útlumem, což zlepšuje izolaci mezi D vstupem/výstupem a TV/FM výstupy.
Společnost Telkom-Telmor vyrábí zajímavou multimediální zdířku se zlepšenými parametry útlumu. Vyspělá multimediální zdířka GMF-351 má další filtry v lince přenosu dat, díky kterým byla průchozí ztráta (D) snížena na 1 dB a izolace mezi D a R výstupy, nebo mezi D a TV výstupy, je o 10 dB vyšší než v typickém případě s jedním horním propustem.

Jedná se o velmi dobré řešení pro odběratele používající zpětný kanál, jelikož prakticky eliminuje problém s distorzemi vyvolanými modemem a distorzemi vytvořenými přijímači.

Scheme of GMF-351 outlet
V případě, kdy je modem nainstalován na jiném místě než televizor, by dělení signálu nemělo být prováděno televizorem, ale na dalším dostupném místě. Standardní rozbočovače nejsou vhodné pro tento účel - televizor nebo stereo zařízení by byl přebuzen silným zpětným signálem z modemu. Obvod vedoucí k televizoru musí obsahovat horní propust (může být umístěna ve zdířce). Signál lze dělit pomocí klasických rozdělovačů pouze po takovém filtru. V případě dělení signálu na vstupu (prohlédněte si níže uvedené schéma), musí být rozdělovač připraven pro úrovně okolo 120 dB, a R/TV zdířka musí být vybavena horním propustem.
Grafické schéma domácí instalace s televizorem a modemem umístěným v různých místnostech - R/TV zdířka musí být vybavena horním propustem
Typickým řešením je použití multimediálních distributorů (diplexory nebo přechody). Nejjednodušší z nich jsou vybaveny pouze odbočovačem pro kabelový modem a horním propustem v televizním výstupu. Vyspělejší distributor obsahuje několik filtrů, které zlepšují izolaci, jsou však příčinou vyšších nákladů.
Multimediální distributoři s odbočovačem a s rozbočovačem
Hlavní výhodou těchto distributorů je spojení do jednoho zařízení, odbočovače/rozbočovače a soupravy filtrů blokujících proniknutí nežádoucích signálů ze zpětného kanálu a těch vytvořených v televizních tunerech. Podobně jako u zdířky společnosti Telkom-Telmor je útlum datové řádky nesouměrný, 1 dB z modemu a 10 dB do modemu.
K dispozici jsou také varianty s rozbočovači namísto odbočovačů, které jsou charakteristické stejným útlumem přenosové linky (mezi R/TV a D obvody, přibližně 4dB) a nižší izolací mezi těmito výstupy.

Zdroje vnitřních distorzí.
Kanál se všesměrovým šířením signálu.
Odolnost kabelové sítě vůči vnějším distorzím musí být spojena s eliminací vnitřních distorzí vytvářených v síti. Díky struktuře kabelových sítí je pronikání interferencí do vysílacího pásma (87.5-862 MHz) značně minimalizováno, kvůli směrovým charakteristikám pasivních zařízení. Hlavním zdrojem distorzí jsou kaskády zesilovačů, mezi hlavní stanicí a bodem určení.
Zdroje distorzí v kanálu se všesměrovým šířením signálu
Zpětný kanál.
Větší problém je se zpětným kanálem, kde se distorze z různých částí sítě "hromadí" v signálu. Rušení a šum vytvářené zesilovači a dalšími aktivními zařízeními se sjednocují v uzlu, snižují parametry signálu kombinovaného ze signálů individuálních modemů a signálů přijatých zařízeními v hlavní stanici.
Zdroje distorzí ve zpětném kanálu
Hlavními zdroji distorzí jsou televizory, rádiová zařízení a počítače připojené ke kabelové síti. Každé z těchto zařízení vytváří určité nežádoucí signály (např. přijímající vybavení - mezifrekvenční kmitočty) obvykle v pásmu zpětného kanálu. Úroveň těchto distorzí vnesených do sítě pomocí televizoru může dosáhnout 50 dBuV. Mělo by být zaznamenáno, že některé distorze mohou být vytvářeny dokonce i když je zařízení v záložním režimu.
Navíc existuje mnoho interferencí v městském prostředí - jak vytvářených v domácnosti (spotřebiče v domácnosti), nebo pocházejících zvenku. Některé z nich mohou proniknout do sítě prostřednictvím připojených zařízení (tj. televizory, stereo zařízení, počítače).
Jedná se o důvod proč by měl být zpětný kanál poskytován pouze do bodů, kde je skutečně potřeba. Zbytek domácí sítě by měl být oddělen pomocí horního propustu/ů. V místě použití kabelového modemu musí být všechny přijímače připojeny prostřednictvím diplexorů nebo multimediálních zdířek.
Závěrem je, že síť musí být co neutěsněnější, zvláště pro nežádoucí signály v pásmu zpětného kanálu. Síť musí být složená z vhodného vybavení (např. pasivní součásti lineární s vysokými úrovněmi), a pečlivě testována/měřena. Neměly by být používány pass-through konfigurace.
Úroveň síťového provozu vytvořeného odběrateli.
Úroveň provozu vytvořeného odběrateli si vynucuje odpovídající prostředky pro zajištění dobré kvality služeb. Zkusme vypočítat provozní kapacitu sítě pro přenos dat založené na kabelové televizní síti. Pro zjednodušení této otázky předpokládáme jeden všesměrový a jeden zpětný kanál a následující parametry:
  • kanál se všesměrovým šířením signálu s 6 MHz šířkou pásma, 64 QAM modulace, přenosová rychlost 31 Mbps,
  • zpětný kanál s 1.66 MHz šírkou pásma, QPSK modulací a přenosovou rychlostí 2.5 Mbps.
Jak jsme již zmiňovali dříve, pro většinu odběratelů není nesouměrnost přenosové rychlosti v různých směrech problémem - obvykle stahují mnohem větší množství dat, než které poskytnout do sítě.
Nyní musíme rozhodnout, jako přenosovou rychlost chceme rezervovat pro každého odběratele. Na základě toho, že by žádný odběratel neakceptoval nižší přenosovou rychlost, než kterou nabízí telefonní / ISDN modem, musíme předpokládat, že minimální přenosová rychlost nemůže klesnout pod 64 kbps pro jediného odběratele.
Možný počet datových kanálů lze vypočítat z následujícího vzorce:
N=Rb/P
  • N - počet kanálů,
  • Rb - přenosová rychlost v b/s,
  • P - přenosová rychlost pro jednoho odběratele v b/s
  • Nd=31*10E6/64*10E3=484
  • Nd: počet všesměrových kanálů - předpokládáme 64kbps pro jeden kanál
  • Nz=2.5*10E6/6.4*10E3=390
  • Nz: počet zpětných kanálů)
Předpokládali jsme, na základě nesouměrnosti provozu, že poměr zpětného provozu k všesměrovému provozu je 1:10 (6.4 kbps).
Uvedené hodnoty informují o tom, že maximální počet simultánně pracujících odběratelů nemůže přesáhnout 400. Pokud počet pracujících odběratelů začne růst, jediným způsobem jak zásobovat zvětšený provoz je snížit přenosovou rychlost pro jednotlivé uživatele.
Samozřejmě, ne všichni odběratelé pracují simultáně, takže maximální počet odběratelů může být větší. To také závisí na provozu vytvořeném aktivními odběrateli. Určitá aproximace je dána poměrem aktivních odběratelů a k celkovému počtu odběratelů.
Míra průměrného provozu vytvořeného v síti je Erlang (průměrná intenzita provozu). 1E znamená, že uživatel vytváří souvislý provoz, např. 0.1E - uživatel vytváří provoz pouze v 10% času využívání sítě.
V případě telefonování se předpokládá, že odběratel vytváří provoz s 0.1E intenzitou, v případě přenosu dat: 0.06 - 0.1E. Odhadovaný počet odběratelů připojených k jednomu uzlu používajícímu jeden kanál může být vypočítán pomocí následujících vzorců:
+++nz=Nz/a=390/0.06=6500 (nz - počet užitečných odběratelů - zpětný kanál, a - průměrná intenzita provozu)
+++nd=Nd/a=484/0.06=8066 (nd - počet užitečných odběratelů - všesměrový kanál, a - průměrná intenzita provozu)
Lze předpokládat, že v našem případě počet připojených odběratelů nemůže přesáhnout 8100. Samozřejmě, 64kbps není to, co odběratelé skutečně chtějí; kabelové sítě obvykle nabízejí mnohem větší rychlosti. Díky rozdělení na podíly je snadné odhadnout, že 4050 odběratelů může být zásobeno při rychlosti 128 kbps, 2025 při 256 kbps, 1012 při 512 kbps, 506 při 1Mbps, a tak dále.