Maximální výstupní úroveň. Jedním z významných parametrů zesilovačů je jejich maximální výstupní úroveň. Jedná se o úroveň, která se může objevit ve výstupu zesilovače, aniž by byla překročena přípustná úroveň nelineárních nebo křížových deformací.

Každý zesilovač přináší určité deformace signálu, které jsou způsobeny nedokonalými charakteristikami rozkmitu-kmitočtu. Tento parametr je velmi důležitý, jelikož překročením této úrovně riskujeme výrazné zhoršení kvality signálu, což je obzvláště škodlivé v případě, že přenášíme mnoho kanálů a používáme kaskádové zesilovače.

Abychom rozumněli významu maximální výstupní úrovně, je potřeba abychom věděli co je to decibel. Definice decibelu:

Měli byste si povšimnou označení GdB, které znamená G (počet) decibelů, jelikož se nejedná o speciální jednotku, ale o numerický poměr.

Pokud se tedy zajímáte o výkon:

Výkon lze také vyjádřit pomocí proudu nebo napětí, pak tedy:

Samozřejmě z důvodu vyrovnávání byla v obou vzorcích zmenšena impedance (obvykle mluvíme o jejích reálné části - rezistance označená jako R).

Připomínáme, že:

Standardní vstupní a výstupní impedance pro vybavení komunitní a kabelové televize se rovná 75 ohm.

Úroveň vyjádřena v dBmV je vztahem ke standardnímu referenčnímu výkonu, v tomto případě (1mV)2/75 ohm. To znamená, že dBmV je jednotkou výkonu, ne však napětí.

Úroveň vyjádřena v dBuV je vztahem ke standardnímu referenčnímu výkonu, v tomto případě (1uV) 2/75 ohm. Také dBuV je jednotkou výkonu a ne napětí.

Hodnoty uvedené v dB, např. zesílení nebo činitel zkreslení, vypovídají o poměru dvou množství vyjádřeném v logaritmickém měřítku. Například zesílení je poměrem výstupní hladiny výkonu ke vstupní hladině výkonu. Činitel zkreslení je poměr výkonu užitečného signálu k výkonu zkreslení.

Hladina výkonu vyjádřená v dBmV je absolutní hodnotou výkonu, vztahující se ke standardní referenční úrovni. Při definování dBmV říkáme, že:

Dvě skupiny faktorů mají vliv na kvalitu signálu přenášeného v síti. Jedná se o vnější faktory (např. elektromagnetická rušení) a vnitřní faktory. Tyto vnitřní faktory jsou různými druhy šumů a zkreslení. Šum se vytváří různými typy náhodných fyzických fenoménů vyskytujících se v elektronických částech např. neuspořádaný pohyb elektronů. Zkreslení jsou způsobena v důsledku (zobecněně) nelinearity polovodičových prvků, a také pasivních prvků, zvláště u různých druhů kontaktů a konektorů.

Níže uvedené hodnoty jsou poměry užitečného signálu k parazitnímu signálu. Za předpokladu, že má užitečný signál větší výkon než nežádoucí signál, logaritmus tohoto poměru má vždy kladnou hodnotu.

Pokud mezi daty nalezneme záporné hodnoty, znamená to, že parasitní a užitečné signály byly srovnatelné. Poté, pro použití níže napsaných vzorců, byste měli pouze pominout znaménko mínus - což je výsledek přirozené vlastnosti logaritmů.

Jedním z nejdůležitějších parametrů je také poměr výkonu užitečného signálu k výkonu šumu, berouce v úvahu telepný šum.

Pro jednotlivý zesilovač se vyjadřuje v dBmV:

nebo v dBuV:

Pro kaskádu zesilovačů:

Šumový činitel také závisí na provozní teplotě - to znamená, že hodnota uváděna v katalogu by měla být v některých případech zvýšena.

Dalšími parametry definujícími podmínky a schopnost práce zesilovačů je celá skupina maximálních výstupních úrovní.

Velké množství těchto parametrů je výsledkem faktu, že maximální výstupní úroveň může být definována různými způsoby, berouce v úvahu různé typy zkreslení.

Při nastavování pracovní výstupní úrovně byste měli stanovit nejnižší vypočítanou úroveň mezi úrovněmi určenými pro požadované rozpětí z intermodulačních zkreslení třetích a druhých řádů a TIM (transient intermodulation distortion).

Nezávisle na detailech definice, maximální výstupní úroveň nás informuje o tom, jak vysoký může být signál na výstupu zesilovače, aniž by byla překročena určitá úroveň nežádoucích součástí.

Obvykle se používají následující normy informující o těchto zkresleních:

- třetí řady

• DIN45004B and identical: EN 50083-5
• EN 50083-3,

- druhé řady:

Během přenosu mnoha kanálů v síti jsou užitečné také následující normy:

V těchto normách je hodnota zkreslení měřena v kanálech 19/29/42; existují také standardy, které se používají pouze v jednotlivých zemích, např.:

Měření prováděná v souladu s normou DIN45004B jsou nejběžnější, proto je dobré znát hrubé výpočty umožňující jejich srovnání s výsledky získanými s použitím jiných standardů.